Z médií: S každým poklesem ceny zlata Češi přikupují další
Vysoká poptávka ze strany centrálních bank a velkých investorů nadále dlouhodobě navyšuje cenu zlata. I proto meziročně poklesl maloobchodní prodej cenných kovů. Aktuální situaci pro média okomentoval Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Roman Pilíšek ve vyjádření pro řadu médií okomentoval aktuální stav investic do zlata mezi českými domácnostmi ve srovnání s vyspělými západními trhy. Rovněž zmínil růst ceny zlata a reakce spotřebitelů na každý, byť jen jednodenní pokles.
„Například německé domácnosti vlastní přes devět tisíc tun zlata, v Itálii je v soukromém vlastnictví 6418 tun zlata a ve Francii 4714 tun. Celkově je trh se zlatem v Česku stále na začátku a teprve se ustalují určité standardy, které jsou v zahraničí zcela běžné. K nim patří například to, že naprostá většina obyvatel vyspělých zemí má zhruba třetinu svých úspor uloženou právě ve zlatě."
Rostou nákupy zlata centrální bankou
Časy se však mění i v České republice a nejen mezi domácnostmi.
„I české domácnosti své zlaté rezervy pomalu navyšují. Ke vzrůstajícímu nákupnímu trendu přispívá svou současnou politikou i Česká národní banka. Zatímco koncem roku 2022 vlastnila ČNB pouhých 11,2 tuny, na konci roku 2023 už to bylo 30,7 tuny zlata," řekl Roman Pilíšek.
Nákupy však v tomto roce výrazně ovlivnil růst ceny.
Lidé k nákupu využívají i krátkodobé poklesy ceny
„Cena zlata jde trvale nahoru, proto šla retailová poptávka na Západě meziročně jednoznačně dolů. Cena za tuto valutu je proměnlivá, ale v dlouhodobém hledisku vykazuje jasný rostoucí trend, navíc podpořený změnami v geopolitickém prostředí," doplnil Roman Pilíšek a pokračuje v komentáři.
„Jen za poslední rok a půl vyrostla burzovní cena unce zlata z 40 000 na 55 000 korun a s malými výkyvy poroste dál. Lidé proto využívají někdy i jednodenní poklesy ceny zlata k jeho akumulaci. Navíc ti, co dříve nakupovali, nejsou ochotni své zlato prodávat jen z důvodu růstu ceny," zakončil ekonom Pilíšek.
